EMG vyšetření
Elektromyografie – zkratkou EMG – je vyšetřovací metoda, která se používá pro měření elektrické aktivity svalu a nervu, který daný sval řídí. Vyšetření se provádí ambulantně a není třeba žádná speciální příprava.
Měření elektrické aktivity svalu a nervu pomáhá určit přítomnost poškození svalové tkáně nebo nervu. Při poranění nervu lze pomocí EMG určit nejen místo, ale i rozsah poškození. Elektrické biopotenciály (elektrickou svalovou aktivitu) lze zaznamenávat buď jehlovými elektrodami zavedenými skrz kůži do svalu nebo povrchovými elektrodami umístěnými na kůži nad bříškem svalu.
Výsledkem elektromyografického vyšetření je graf, odborně elektromyogram nebo také EMG křivka.
Kdy se elektromyografie doporučuje
Spektrum onemocnění periferního nervového systému a kosterního svalstva indikované k EMG vyšetření je velmi široké a rozhodnutí k indikaci tohoto vyšetření spadá do kompetencí neurologa.
Jedním z nejčastějších důvodů k EMG vyšetření je syndrom karpálního tunelu. Onemocnění (syndrom) se projevuje postižením průběhu jednoho ze tří nervů zásobujících ruku v úrovni zápěstí a dlaně. Příznaky, které syndrom tvoří, jsou způsobeny stlačením tohoto nervu tam, kde prochází „tunelem“ pod příčným zápěstním vazem.
Dalším častým důvodem k EMG vyšetření je postižení nervových kořenů – tzv. radikulopatie. Při výskytu kostních nárůstů (osteofytů) či při vyhřezlé meziobratlové ploténce (hernii) dochází k utlačení nervového kořene. EMG vyšetření má zde rovněž nezastupitelné místo, a to opět jak v diagnostice, tak ve sledování průběhu léčby a nakonec i v prognóze dalšího vývoje onemocnění. Nejčastěji dochází k postižení krčních a bederních nervových kořenů, které se projevují šířením bolestí z oblasti páteře do horní či dolní končetiny, brněním, trnutím, necitlivostí či oslabením svalové síly určitých svalů zásobených daným nervovým kořenem.
EMG vyšetření se dále provádí u dnes velmi časté zvýšené nervosvalové dráždivosti – tetanie, způsobené nedostatkem hořčíku a vápníku. Mezi projevy tetanie patří především pocity mravenčení, brnění končetin, křeče, pocity tlaku na hrudníku, bušení srdce, pocity celkové slabosti, nevýkonnosti či zvýšené únavy.
ORDINAČNÍ DOBA
Neurologie
PO | 08:00 - 15:30 |
ÚT | 08:00 - 15:45 neurologie |
16:00 - 19:30 dětská neurologie | |
ST | 07:30 - 16:00 |
ČT | 08:00 - 18:00 |
PÁ | 08:00 - 13:30 |
Rehabilitace
PO | 07:30 - 17:00 |
ÚT | 07:30 - 15:00 |
ST | 07:30 - 17:30 |
ČT | 07:30 - 17:30 |
PÁ | 07:30 - 16:00 |